O knize: 2017 / Zahradní město - zromantizovaný obraz západního způsobu života v předměstských vesnicích s malebnými uličkami a řadami chalup ponořených do zeleně s udržovanými fasádami, vedle polí a vodních luk. Na pozadí sovětské reality – kasárna nebo dvoupatrové dřevěné poloshnilé budovy 30. let, Chruščovovy monotónní průmyslové panelové pětipatrové budovy 50.–60. do snů. Proč byla dříve tak populární myšlenka zahradního města oficiálně zamítnuta v SSSR s počátkem industrializace? Proč se doktrína sovětské dělnické osady, která ji nahradila, prakticky ukázala jako ztělesněná v podobě kasárenských společných bytů pro 85 % obyvatel, přesně stejných společných bytů ve dvoupatrových dřevěných domech pro 10–12 % obyvatel? manažeři střední úrovně, kteří pracovali v podnicích tvořících město, malých izolovaných chatových osadách, chráněných NKVD, pro úzký okruh stranicko-sovětské elity? Proč byla sovětská urbanistická politika namísto poskytování pohodlí v každodenním životě budovatelů komunismu používána jako prostředek kompaktního usazování pracovních a životních skupin? A ukázalo se, že bydlení se proměnilo v nástroj ovládání lidí – v páku pro nastolení represivního společenského a politického řádu? Na tyto a mnohé další otázky najde čtenář odpovědi v této knize..